Dnes bych vám chtěl přiblížit hru, kterou jsem aktivně nějakou dobu hrál a i dnes si sem tam zajdu zahrát. Jedná se o dílo, které je u nás celkem opomíjeno, ale myslím si, že neprávem. Protože když jsem měl svůj multiherní klan a vlastní servery byl náš public věčně plný. Jedná se o hru Day of Defeat. Nainstaloval jsem si ji z cd s CSkem na odzkoušení a už u ní dost dlouho zůstal.

Day of Defeat je válečná, týmově orientovaná hra z období druhé světové války. Hrát můžete za německou stranu Axis a nebo za stranu spojeneckých vojsk zastoupených američany a nebo brity. Díky tomu máte možnost hrát se zbraněmi specifickými pro tyto armády a volit taky svůj vzhled.

Základní principy (anebo chcete-li typy map) jsou dva. Buď se hraje stylem teritoriálního ovládnutí mapy, anebo mají týmy za úkol plnit úkoly dané konkrétní mapou, většinou protichůdného zaměření. Teritoriální ovládnutí mapy spočívá v zabrání všech vlajek, které jsou v mapě rozmístěny, čímž daný tým vítězí a jede se znovu. Ve hře na úkoly jedni brání, druzí útočí a je předem nastaven časový limit, během kterého se musí útočníkům podařit jejich cíle splnit, jinak vyhrává bránící protivník. Pokud v boji padnete do cca 10-ti sekund se opět narodíte na startovní pozici a běžíte pomáhat kolegům.

Hra je hodně podobná CSku a taky se často hraje na mapách jako Aztec a Dust atd. Samozřejmě má své specifické a velmi povedené mapy. Co určitě každého překvapí je možnost zalehnout s postavou a plížit se, což je výrazná změna oproti CS, ale jsou tady i další věci, které je potřeba ocenit. Skalní hráčská komunita cení na Day of Defeat především snahu o zachycení co největší reality, samozřejmě s ohledem na hratelnost. Hře nikdo neupře opravdu povedené zpracování i koncept, díky čemuž jsou bitvy prostě skvělé a propadnout jim nebude činit problémy. Dnes již ve FPS běžné vlastnosti, jako vliv pohybu hráče na střelbu a její přesnost, poskakování hlavně při kropení dávkami, střelba z těžkých kulometů s pomocí bipodu, kývání zaměřovače sniperky vlivem dýchání atd. - to vše jsou věci, na něž jsme dnes již zvyklí z kdejaké střílečky, ale vemte jed na to, že autoři DoD s tím přišli jako jedni z prvních. Prvky, které tato hra kdysi zavedla, se staly vzorem dalším vývojářům. Při plížení jakož i výskoku se automaticky schová zbraň a tak hra nedovoluje při těchto pohybech vůbec střílet, což rovněž odpovídá skutečnosti. Řadu lidí uchvátí možnost sebrat hozený granát a mrsknout jím zpět, což je sice husarský kousek díky rychlosti, s jakou je potřeba na danou situaci reagovat (granát vybuchuje po pěti vteřinách po odhození), nicméně o to lepší pocit - pokud se to povede - vás čeká.

Plejáda zbraní zahrnuje to, co se v druhé světové používalo a co známe i z jiných her podobného zaměření. Jmenujme tedy alespoň pár příkladů jako poloautomatickou pušku Garand, M1 Carbine a její modifikace, oblíbený samopal Thompson, automat na kropení Greasegun, snipovací Springfieldku, německé pušky K98 a K33, automaty MP40 a SGT44, automatický FG42 i se snipovací úpravou, britskou Enfíldku či Sten a k tomu řadu těžkých kulometů včetně pistolí a granátů.

Day of Defeat v sobě zahrnuje dnes již hodně rozšířenou formu týmové spolupráce, kde každý hráč má možnost si zvolit určitou kvalifikaci a podle toho si potažmo vybrat i výzbroj, s níž do hry nastoupí. Každá ze tří zúčastněných armád nabízí několik typů vojáků, a zajímavé je, že každá jiný počet. Nejlépe jsou na tom Germáni s devíti specializacemi, za nimi následují Spojenci se sedmi a nově přidaní Angličané disponují (zatím) pouze povoláními čtyřmi. Jedná se o klasické týpky, kde nechybí těžký kulometčík ani sniper, ale třebas takového medika byste v Day of Defeat hledali marně - na lékárničky se prostě (stejně jako na bedny s municí) v opravdové válce nehraje. Jinak žádné speciální schopnosti se rovněž nenosí a hráči se navzájem liší pouze počáteční výbavou, která zahrnuje nůž, pistoli, volitelnou primární zbraň a maximálně dva granáty podle typu postavy.

Společným prvkem map je jejich poměrná komplikovanost, ale s ohledem na účel. Nejedná se o hala bala zmatené komplexy, spíše jde o jasný a relativně jednoduchý základní koncept, který je pak rozveden do velké variability pomocí alterativních cest a způsobů, jak se dostat z jedoho místa na jiné. Třeba při hraní teritoriálních map se díky tomu nejedná o zmatené pobíhání po celé mapě s tím, že se může nepřítel objevit prakticky odkudkoli, ale spíše tlačíte linii bojové fronty před sebou tak, jak postupujete kupředu anebo jste naopak tlačeni zpět. Úkolem alternativních cest pak je udělat hru variabilní, aby nebylo po několika odehraných kolech zcela jasné, kde přesně nepřítele čekat a aby bylo možné frontovou linii prolamovat na různých místech. Každá dílčí lokace je pak opatřena řadou možných stanovišť, kde se může někdo skrývat a tak je potřeba hrát s rozvahou, opatrně a vzájemně se krýt, k čemuž je ideální sniper či těžký kulometčík. V jeho případě zmíním další zajímavý rys, kdy řada provizorních kulometných střílen dovoluje použít bipod bez nutnosti zalehnout, protože se zbraň opře o horní stěnu barikády.

Mám opravdu něco odehráno a musím říci, že je to opět něco jiného než CSko a dá se u toho dobře vyřádit a pobavit se. Ovšem s dobrou partou lidí si užijete i skvělé taktické hry a vnoříte se do akce třeba při vylodění v Normandii apod. Jak jsem zmínil u nás se o hře moc nemluví a je ve stínu dalších her, ale určité pokusy a i ligy v source verzi této hry už najdete. Co se ovšem týče možnosti si zahrát tak ta je obrovská. Serverů je po světě plno a stačí si jen vybrat a třeba uložit do svých oblíbených a pravidelně se vracet. Já osobně jsem ocenil když byl server podobně jako u CoD pouze pro puškaře a tedy nebyl žáden fuuuulaut, ale člověk střílí pěkně po 1 kulce a pak se ukáže jak na tom je. Hru vřele doporučuji všem co si chtějí zahrát něco trochu jiného a nebo si dokázat, že umí i s puškou trefit nepřítele na první ránu v běhu. Možná si řada z vás řekne nebo po zahrání už řekla, že CSko je lepší, ale hra má své kouzlo a proto neváhejte si ji odzkoušet ať už jako Day of Defeat nebo Day of Defeat Source pokud máte tu možnost a chuť. Serverů je všude plno a přístup na ně je identický s CSkem jelikož je to steam hra. Tak neváhajte a dejte se zlákat.