Srdce za klidových podmínek přečerpává každou minutu 5 litrů krve ze žil do tepen, přičemž vypuzované krvi uděluje tlak potřebný k překonání odporu, který tepny kladou proudící krvi. Při tělesné práci se však srdeční výkon výrazně zvyšuje. Srdce musí za těchto podmínek přečerpat, a to pod ještě větším tlakem, 20, 30 i více litrů krve za minutu, aby se tkáním dostalo potřebné množství kyslíku a živin.

To ovšem dovede jen zdravé srdce. Je-li srdce nemocné, odpoví na zvyšující se tělesnou zátěž varovnou bolestí. Ale i zdravé srdce je třeba na opakovanou zátěž přivykat, například pravidelným cvičením.

Předpokládáme, že člověk, který se s těmito údaji o obdivuhodném výkonu srdce seznámí, se bude chtít dozvědět i něco víc a snad se i pokusí sám něco pro vlastní zdraví udělat. Srdce dospělého člověka váží přibližně 330 gramů, což je méně než půl procenta celkové tělesné hmotnosti (při průměru 70 kg). Vyjdeme-li z klidové tepové frekvence 70 stahů za minutu, můžeme pro názornost srdečního výkonu vypočítat, že za 1 hodinu vykoná srdce 4200 stahů, za den přibližně 100 000 stahů, za měsíc tři milióny stahů, za rok 36 miliónů stahů a za celý život 3 až 4 miliardy stahů.

Zvyšuje-li se tělesná zátěž, zvyšuje se i počet srdečních stahů. Při lehké tělesné činnosti se minutová tepová frekvence zvyšuje až na 100 tepů, při středně těžké práci až na 125 a při těžké práci až na 150 i více tepů za minutu.

Představu o velikosti srdeční práce poskytuje údaj o množství krve, které srdce přečerpá ze žil do tepen za časovou jednotku, např. za jednu minutu. Při každém stahu vytlačí srdeční komory do tepen 60 až 80 ml krve (tj. klidový tepový objem).

Při klidové tepové frekvenci přečerpá tedy srdce za jednu minutu 5 až 6 litrů krve (tj. minutový srdeční výdej). Při intenzivní svalové činnosti se minutový srdeční výdej zvyšuje na 20 až 35 litrů. Za klidových podmínek přečerpá srdce za jednu hodinu 300 litrů krve, za den 7000 litrů, za rok 2,5 miliónu litrů a za 70 let života potom 200 miliónů litrů krve (tj. přibližně 200 000 tun).

Při rytmické činnosti srdce se pravidelně střídají dvě fáze - fáze stahu (systola) s fází ochabnutí a klidu (diastola). Při systole srdce krev vypuzuje, v době diastoly do něj krev naopak natéká.

Význam diastoly pro normální činnost srdce je však mnohem širší. Jedině v této fázi srdeční činnosti může krev volně protékat věnčitými tepnami zásobujícími srdeční svalovinu živinami a kyslíkem.

Klidová hodnota systolického krevního tlaku je 90 a 150 mm Hg, diastolického krevního tlaku pak 60 až 80 mm Hg.

V dalším díle se můžete těšit na:

Medik radí: 10. Chřipka a ledová čísla